Úvod / Palivové dřevo

Palivové dřevo

PALIVOVÉ DŘEVO NAKPUJTE VŽDY S PŘESTIHEM ABY VÁM STIHLO VYSCHNOUT. Nařezané naštípané dřevo schne mnohem rychleji než neštípaná kulatina s kůrou. Kůra zabraňuje odpařování vody a způsobuje trouchnivění dřeva a plesnivění. Řádný proces schnutí začíná až po naštípaní dřeva.

Označení vlhkosti dřeva

Měrné jednotky při prodeji dřeva:

PRMR – prostorový metr rovnaný = prostor 1 x 1 x 1 m, ve kterém jsou vyskládaná a narovnaná polínka

PRMS – prostorový metr sypaný = prostor 1 x 1 x 1 m, ve kterém jsou volně nasypaná polínka

Tabulka pro přepočet jednotek polínka 33 cm

Uložení/jednotka

prm, prmr

prms

Rovnaná polínka

1

1,5

Volně sypaná polínka

0,67

1

 

TOPENÍ DŘEVEM

Dřevo je obnovitelný zdroj tepla a jako takový bude vždycky výhodnější než jiné zdroje tepla. Další výhodou je, že spalování dřeva produkuje malé množství popela, který lze navíc kompostovat a jako bioodpad nekončí na skládkách.

Složení dřeva:

O hospodárnosti topení dřevem rozhoduje jeho vlhkost. Při topení čerstvým dřevem je spotřeba až o 40 % větší, a ještě si navíc poškozujete kamna, nadměrně špiníte krbová skla, zanášíte spalinovou cestu apod. Můžeme říct, že přibližně každých 10% nedosušené vlhkosti zvyšuje spotřebu dřeva o cca 10 %. Má-li se snížit vlhkost dřeva z průměrné počáteční vlhkosti 50 až 60 % na 15 %, musí se z 1 m3 dřeva odpařit asi 150 až 200 kg vody. Ideální vlhkost dřeva pro většinu krbů a kotlů je 15-20 %. Doba schnutí záleží na mnoha faktorech, jako jsou druh dřeviny, roční doba, skladování, velikost polen apod.

VLHKOST DŘEVA - ROLE VODY

Zatímco v průběhu života stromu pomáhá přítomnost vody přenosu živných látek, při spalování je voda ve dřevě na obtíž. Vlhkost musí být nejdříve se ztrátou energie odpařena. Vyšší vlhkost dřeva snižuje jeho výhřevnost a produkuje více dýmu, dehtu, menší plameny. Škodí nejen „krbařskému požitku", ale i životnosti a čistotě krbu. Hlavně ovlivňuje Vaše náklady na topení. Dostatečně vyschlé dřevo je tedy základ ekonomického topení.

Skladování dřeva

Platí několik pravidel pro skladování palivového dřeva. V první řadě dřevo nepřikrývat plachtou. To je horší, než kdyby na něj pršelo. Dřevo je na déšť zvyklé a když zmokne, tak zase uschne. S plachtou schne dřevo mnohem pomaleji, ale hlavně nemůže odpařená voda přes plachtu odcházet. Dřevo pak začne téměř vždy plesnivět. Pro správné schnutí je potřeba pohyb vzduch, který odvádí vlhkost, proto není vhodné skladovat dřevo v uzavřených prostorách ve kterých nebude schnout ale trouchnivět a plesnivět. Rozšířeným mýtem je, že když dřevo zmokne, natáhne znovu vlhkost. Ale tak to rozhodně není. Je potřeba rozlišovat vlhkost vnitřní (buněčnou) a povrchovou. Když zmokne, změní se pouze vlhkost povrchová. Dřevo totiž schne několik měsíců až několik let. Muselo by být ve vodě ponořené několik týdnů nebo měsíců, aby se změnila jeho vnitřní vlhkost. A některé dřeviny nenatáhnout vodu zpátky už nikdy – například dub, který se proto používal na vodních stavbách. Proto když Vám dřevo zmokne, není to vážný problém. Pouze je důležité neuklízet jej hned, ale až znovu uschne. Co naopak prospěje každému dřevu je, když nebude ležet přímo na zemi. Dřevo tak bude moci větrat i odspodu.

TVRDÉ PALIVOVÉ DŘEVO

Většinou z listnatých stromů, poskytuje stabilní a dlouhotrvající oheň. K topení je vhodnější než dřevo měkké.

Bukové dřevo, habrové, akátové a jasanové palivové dřevo.

Dubové palivové dřevo

MĚKKÉ PALIVOVÉ DŘEVO

Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů. Rychle hoří, kouří a při hoření z něj odlétávají jiskry. Jako dřevo na topení není moc vhodné s výjimkou spalování v dřevoplynových kotlech. Nejvhodnější je pro vytváření třísek, protože poskytuje rychlý a krátký žár. Měkké palivové dřevo dodá táborovým ohňům svým charakteristickým praskáním hořícího dřeva a jiskrami tu správnou zálesáckou atmosféru. Je vhodné na spalovaní v otevřených ohništích, při opékání špekáčků či vaření kotlíkového guláše. Nezastupitelnou roli má při pálení keramiky v keramických pecích.